Třinecké železárny stojí na prahu strategických proměn souvisejících s udržitelným podnikáním. Nová etapa fungování dramaticky změní současnou podobu výroby oceli. Huť již zahájila projekt transformace, který povede k ekologicky šetrnému procesu výroby oceli. Jeho cílem je další výrazné snížení emisí skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší.

V současné době dochází ke změně technologií a posílení bezemisních/nízkoemisních postupů. V článku je provedena analýza technologických změn spojených s přechodem z dřevěného uhlí na černé uhlí pro vysokou pec. je vysvětleno proč dosažení stejné objemové produktivity trvalo zhruba 100 let. Článek je příspěvkem k diskuzi očekávaných transformací v hutnictví a energetice.

Identifikace materiálu pomocí mobilního jiskrového spektrometru ferro.lyte - netriviální výzva
Tato krátká prezentace představí společnost Elementar Gesellschaft a její mobilní jiskrový spektrometr ferro.lyte. Tento kompaktní analytický systém umožňuje přesnou identifikaci materiálu přímo na místě. Přednáška se bude týkat technických vlastností zařízení a také výzev a řešení v oblasti analýzy materiálů. Zejména se bude zabývat tím, proč je identifikace materiálů na základě chemické analýzy netriviální výzvou a jak ferro.lyte poskytuje inovativní řešení pro tento úkol.

Modern metallurgical technologies are progressive technologies, which means that they require systematic improvement in order to achieve better results both in terms of the quality of the products obtained and the costs of their production. However, the introduction of innovations requires expanding knowledge about the phenomena occurring during the implementation of technologies, and the most important source of such knowledge is industrial practice and scientific research. The Laboratory of Metallurgical Process Modeling, operating for many years at the Department of Metallurgy and Recycling, enables learning about the phenomena occurring during the production of steel and its secondary treatment. Physical (water) models are very much needed because industrial devices are becoming more and more complex, and conducting experimental studies in real conditions is very difficult (high temperatures, dense fumes, metal and slag atomization) and at the same time expensive. The article presents exemplary results of research carried out on physical (water) models enabling modeling of processes occurring during the oxygen converter process, during secondary furnace treatment of steel and during continuous casting of steel. Both quantitative and qualitative results will be provided.

We present a software to automate the circular line method to determine interlamellar distance in pearlite, two-phase steel. Such a distance is a material parameter that closely relates to material properties including strength, toughness and ductility. Workflow is the following. User performs initial configuration and they select positions of circles in the microscopic images to analyze. This user input is followed by internal segmentation of the images into the individual lamellae and counting intersections of the relevant lamellae with the circles. This means that the manual processing of individual files and circles is automated using this software once the circle positions are selected. Data output is a collection of CSV files of three types - circle center positions, intersection count per both file and circle and finally a statistical overview. The presented Python-based software is distributed in form of compiled binary files provides a simple GUI to improve the user experience, both Windows and several Linux distributions (successfully built on Windows 11 and a Debian-based distribution) are supported. The only external dependency is Tesseract OCR tool if one wishes to uses automated pixel size determination from data-bar.

Výroba korozivzdorných ocelí ve ŽĎAS, a.s. probíhá s využitím technologického procesu EAF - LF - VOD. Ověření technologie oxidace uhlíku za atmosférického tlaku dmýcháním kyslíku ponornou tryskou do taveniny na LF bylo realizováno s ohledem na možnosti snížení ekonomické náročnosti výroby taveniny s vysokým obsahem chromu. V rámci experimentálního ověření nové technologie v podmínkách Ocelárny ŽĎAS, a.s. byl proveden návrh technického řešení instalace a použití ponorné trysky. V průběhu realizace provozních zkoušek oxidace taveniny dmýcháním kyslíku ponornou tryskou byly sledovány a vyhodnoceny základní procesní parametry.

Příspěvek shrnuje dosavadní testy s elektromagnetickým detektorem strusky v Třineckých železárnách na zařízení kontinuálního odlévání ZPO1. Práce navazuje na systém detekce strusky pomocí vibračního principu, který z důvodu plánovaného nasazení nového hydraulického manipulátoru stínící trubice již nelze použít. V příspěvku je pozornost věnována konstrukci snímače, laboratorním zkouškám a porovnání výsledků detekce strusky vibrační versus elektromagnetickou metodou na stávajícím manipulátoru.

Při dlouhodobém setrvání oceli v licí pánvi v době od odpichu tavby do konce jejího odlévání na ZPO se ve vyzdívce akumuluje značné množství tepla, především pak v případech, kdy je součástí procesu sekundární metalurgie zpracování oceli v pánvové peci. Pro využití akumulovaného tepla v konstrukci licí pánve a s ohledem na snížení tepelných ztrát tekuté oceli po odpichu následující tavby je nutno optimalizovat tepelnou práci pánve. Stanovením změny teploty oceli v pánvi během technologického úseku od odpichu oceli do licí pánve do konce lití na ZPO, umožní predikci teploty oceli na počátku lití, resp. na konci mimopecního zpracování a možnost optimalizace výjezdové teploty z pánvové pece. Příspěvek je věnován optimalizaci tepelné práce licí pánve se snahou o minimalizaci tepelných ztrát tekuté oceli v licí pánvi v celém technologickém toku od tavicího zařízení, přes mimopecní zpracování až po plynulé odlévání oceli.

- Akční plán pro ocel a kovy

- situace ocelářství v Evropě a ve světě

Článek popisuje koncept elektromagnetického snímače pro sochorové kontilití a jeho praktické provozní zkoušky. Pozornost je věnována počátečním úvahám o pozici a principu umístění snímače na krystalizátor, přes prvotní mechanické návrhy až po praktické provozní testy, kde se prokazuje přínos tohoto typu měření. Za klíčovou výhodu je považováno měření tekuté hladiny oceli bez vlivu licího prášku a větší stabilita hladiny při běžné produkci.
Důležitým aspektem, které se podařilo naplnit, byly následně automatické starty, které musí být s ohledem na velikost odlévaného formátu realizovány pouze v automatickém režimu.

Ruch ciekłej stali w kadzi pośredniej (KP) ma istotny wpływ na przebieg procesu jej homogenizacji, zarówno pod względem chemicznym jaki i temperaturowym. Skuteczna homogenizacja sprzyja bezpiecznemu przebiegowi sekwencji odlewania oraz uzyskiwaniu wlewków ciągłych o wymaganej wysokiej jakości struktury pierwotnej. Celem przeprowadzonych badań było określenie wpływu zwiększenia prędkości odlewania na podstawowe parametry hydrodynamiczne charakteryzujące skuteczność tego procesu. Do badań wykorzystano, zbudowany w systemie segmentowym, wodny model fizyczny urządzenia COS (Ciągłe Odlewanie Stali). Analizowany model w nim zainstalowany odwzorowywał przestrzeń roboczą przemysłowej czterowylotowej KP. W trakcie projektowania modelu wykorzystano prawa i zasady zapisane w teorii podobieństwa, a przyjęta skala geometryczna modelu to 1:2,5. Badania przeprowadzono w dwóch etapach dla różnej prędkości odlewania (1,8; 1,9; 2,0 i 2,2 m·min-1). W pierwszym miały charakter wizualizacji, w drugim wyznaczono krzywe mieszania (RTD - Residence Time Distribution typu F). Wizualizacja przepływu cieczy modelowej w modelu KP pozwoliła na określenie zakresu występowania poszczególnych stref przepływu, a w szczególności ocenę niebezpieczeństwa występowania stref martwych. Wyznaczone krzywe mieszania wykorzystano jako źródło informacji do dalszej analizy w celu określenia pozostałych kryteriów oceny warunków hydrodynamicznych w modelu COS. Jako kryteria oceny ruchu cieczy modelowej przyjęto minimalny czas dotarcia znacznika do poszczególnych wylewów modelu KP. Wyniki wizualizacji przedstawiono w postaci zdjęć, natomiast wartości wyznaczonych parametrów hydrodynamicznych przedstawiono w sposób graficzny i w postaci wartości w tabeli

Regulatory przepływu ciekłej stali w kadzi pośredniej odgrywają kluczową rolę w procesie ciągłego odlewania. Celem ich stosowania jest zapewnienie wysokiej jakości wytwarzanych półwyrobów oraz utrzymanie stabilności procesu technologicznego. Kadź pośrednia pełni funkcję bufora między kadzią stalowniczą i krystalizatorem, a zainstalowane w niej regulatory dają pewną możliwość kontroli kinetyki przepływu ciekłej stali, procesu jej homogenizacji chemicznej i temperaturowej oraz charakteru przepływu między różnymi sekcjami kadzi pośredniej. Celem przeprowadzonych badań było określenie wpływu konstrukcji zaprojektowanych i wykonanych w dwóch wariantach regulatorów przepływu typu inhibitor turbulencji, na zjawiska hydrodynamiczne zachodzące w przestrzeni roboczej kadzi pośredniej. Badania przeprowadzono z wykorzystaniem wodnego modelu fizycznego urządzenia COS (Ciągłe Odlewanie Stali) typu segmentowego. Segment główny stanowił wykonany zgodnie z zasadami teorii podobieństwa w skali liniowej SL = 1 : 2,5 model przemysłowej czterowylewowej kadzi pośredniej typu delta. Zaprojektowane w analogicznej skali modele inhibitorów turbulencji wykonano metodą przyrostową (druk 3D). Badania przeprowadzono dla różnych wersji ułożenia w zadanej lokalizacji każdego z nich, względem osi podłużnej kadzi pośredniej (modele inhibitorów odwracano o kąt 180º). Eksperymenty prowadzono w dwóch etapach. Pierwszy miał charakter wizualizacji, w drugim natomiast wyznaczono krzywe mieszania (RTD - Residence Time Distribution typu F). Jako kryterium oceny zmian warunków hydrodynamicznych przepływu cieczy modelowej wskutek zastosowania i sposobu ułożenia inhibitorów turbulencji przyjęto wartości minimalnego czasu dotarcia znacznika do poszczególnych wylewów, zakres trwania strefy przejściowej oraz różnicę czasu dotarcia do par wylewów usytuowanych w strefie wlewowej oraz bocznych ścian kadzi pośredniej.

Využití metody PECT pro zjištění koroze materiálu a zbytkové tloušťky zařízení jako jsou potrubí a zařízení v různých průmyslových odvětvích. Například v hutní prvovýrobě, energetice. Představení výhod metody a referenčních měření a konkrétních výstupů.

Předkládaný odborný text komplexně analyzuje implementaci nástrojů umělé inteligence v řízení průmyslových procesů v kontextu Průmyslu 4.0. Práce systematicky mapuje transformační potenciál umělé inteligence, která na rozdíl od konvenční automatizace přináší do průmyslových systémů schopnost adaptace, učení a autonomního rozhodování. Studie detailně klasifikuje a charakterizuje klíčové nástroje umělé inteligence uplatňované v průmyslovém prostředí, včetně strojového učení pro optimalizaci výrobních procesů, počítačového vidění pro kontrolu kvality, digitálních dvojčat pro simulaci a optimalizaci, expertních systémů pro rozhodovací podporu a zpracování přirozeného jazyka pro práci s dokumentací. Text dále analyzuje specifické implementace těchto nástrojů v automobilovém průmyslu, procesní výrobě a energetice, přičemž se zaměřuje na technické aspekty realizace, datovou infrastrukturu a integraci s existujícími systémy. Ekonomická evaluace založená na případových studiích dokládá signifikantní přínosy v podobě zvýšené efektivity, kvality a flexibility výroby. V závěrečné části jsou diskutovány emergentní technologie a koncept Průmyslu 5.0, který akcentuje synergii mezi lidmi a inteligentními systémy jako další vývojovou etapu průmyslové transformace